Francie se skládá z 26 regionů. Ty jsou dále děleny do 100 departementů, které jsou očíslovány (podle pořadí v abecedě), což má následně význam např. pro směrovací čísla nebo poznávací značky aut.
Departmenty se dále rozdělují na 342 arrondisementů, do kterých se nevolí žádné zastupitelstvo a mají ale pouze smysl pro zařazení a administraci. Arrondisementy se člení na 4 039 kantonů, ale ty opět slouží jen k administraci a rozdělení voličů. Poslední článek tvoří obce, kterých je ve Francii 36 782. Obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (obecní rada).
Kontinentální Francie
Regiony Francie
| Číslo | Název | Populace (mil.obyv.) | Plocha (km²) | Hustota obyd. (obyv./km²) |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Alsace | 1,734145 | 8280 | 209 |
| 2 | Aquitaine | 2,908359 | 41308 | 70 |
| 3 | Auvergne | 1,308878 | 26013 | 50 |
| 4 | Basse-Normandie | 1,422193 | 17589 | 81 |
| 5 | Bourgogne | 1,610067 | 31582 | 51 |
| 6 | Bretagne | 2,906197 | 27208 | 107 |
| 7 | Centre | 2,440329 | 39151 | 62 |
| 8 | Champagne-Ardenne | 1,342363 | 25606 | 52 |
| 9 | Corse | 0,260196 | 8680 | 30 |
| 10 | Franche-Comté | 1,117059 | 16202 | 69 |
| 11 | Haute-Normandie | 1,780192 | 12317 | 145 |
| 12 | Île-de-France | 10,952011 | 12012 | 912 |
| 13 | Languedoc-Roussillon | 2,295648 | 27376 | 84 |
| 14 | Limousin | 0,710939 | 16942 | 42 |
| 15 | Lorraine | 2,310376 | 23547 | 98 |
| 16 | Midi-Pyrénées | 2,551687 | 45348 | 56 |
| 17 | Nord-Pas-de-Calais | 3,996588 | 12414 | 322 |
| 18 | Pays de la Loire | 3,222061 | 32082 | 100 |
| 19 | Picardie | 1,857481 | 19399 | 96 |
| 20 | Poitou-Charentes | 1,640068 | 25810 | 64 |
| 21 | Provence-Alpes-Côte d'Azur | 4,506151 | 31400 | 144 |
| 22 | Rhône-Alpes | 5,645407 | 43698 | 129 |
| 23 | Guadeloupe | 0,422496 | 1703 | 248 |
| 24 | Guyane | 0,157213 | 83534 | 2 |
| 25 | Martinique | 0,381427 | 1128 | 338 |
| 26 | Réunion | 0,706300 | 2504 | 282 |
22 regionů leží v evropské části Francie (France métropolitaine), devátý z nich - Korsika (Corse) má zvláštní status collectivité territoriale, a zbylé čtyři jsou tvořeny vždy jen jedním departmentem a bývají tak označovány jako Zámořské departmenty a regiony (Départements et régions d'outre-mer, zkratka DOM-ROM).
Departement (francouzsky département) je jednotka administrativního a samosprávného členění území Francouzské republiky.
Popis
Území Francouzské republiky se v současné době dělí na 100 departementů, z nichž 4 jsou zámořské (Département d´outre-mer, DOM). Průměrný departement má rozlohu téměř 6 000 km2 a něco přes půl milionu obyvatel. Rozlohou se tedy blíží našemu kraji, má však o něco méně obyvatel. Je v průměru téměř třikrát větší než tradiční britská hrabství (county), má však rovněž o něco méně obyvatel. Departementy se dále dělí na administrativní arrondisementy (arrondisement), a ty dále na kantony (canton) a konečně samosprávné obce (commune). Departement je jednotkou státní správy i občanské samosprávy.
Správní jednotka veřejného práva
Departement jako správní jednotka veřejného práva se nazývá také prefektura. Je řízena prefektem (fr.préfet du département), jmenovaným přímo presidentem, a dále se člení na podprefektury (sous-préfecture) vedené podprefekty (sous-préfet). Na departementy se Francie dělí od roku VIII francouzské revoluce (1799-1800). Na základě těchto departementů je spravována řada státních institucí, mimo jiné Rada departmentu pro výstroj (Direction départementale de l'équipement , DDE) či Rada departementu pro záležitosti zdravotní a sociální (Direction départementale des affaires sanitaires et sociales, DDASS).
Decentralizované místní společenství
Departement je též samosprávné čili decentralizované místní společenství, řízené generální radou (krajskou radou, fr. conseil général), která se volí všeobecným hlasováním tak, aby se každé tři roky obměnila polovina zastupitelů. Volební mandát zastupitele je tedy na 6 let. V čele generální rady stojí její prezident.
Historie
Návrh na rozdělení země na departementy předložil králi Ludvíkovi XIV. už roku 1665 Marc-René d´Argenson, aby se lépe rozložila daňová břemena i státní správa silnic a mostů. Departementy zavedl francouzský parlament 4. března 1790 hlavně proto, aby se oslabily lokální solidarity v rámci historických a feudálních regionů a naopak posílila loajalita k centrální vládě a státu. Departement byl vymezen tak, aby každý občan mohl za dva dny dojet na koni do centra a vrátit se domů. Departementy dostaly nové názvy, hlavně podle řek, hor a podobně, aby se oslabily historické souvislosti. Byly seřazeny podle abecedy a očíslovány od 1 (Ain) do 83 (Yonne) a tato čísla se od té doby hojně používají k poštovním a administrativním účelům a dodnes jsou i na číslech aut a podobně.
Roku 1950 byly zřízeny větší administrativní jednotky, regiony, kterých je v současné době 26. Jejich význam patrně roste a Francie dokonce uvažuje o zrušení departementů: od roku 2009 už jejich čísla na registračních značkách automobilů nebudou.
Číslování
Zpočátku (1790) byly departementy očíslovány (čísly 01 - 83) jen pro poštovní účely. Na každou zásilku byla umísťována pečeť s číslem výchozího departementu. Tento poštovní systém fungoval několik let, později byl zrušen. Ve dvacátém století byl přidáním 5 dalších departementů (Alpes-Maritimes, Loire, Savojsko, Horní Savojsko a Tarn-et-Garonne) vytvořen nový seznam departementů, který byl roku 1922 seřazen podle abecedy a kvůli změnám po první světové válce modifikován na počet 89, přičemž číslo 1 měl département Ain, 89 Yonne. Ve stejném roce byl nato z území kolem Belfortu vytvořen departement Territoire de Belfort s číslem 90.
V roce 1964 došlo ke změnám administrativního dělení v régionu Île-de-France a vytvoření departementů Paris (jenž získal číslo 75 patřící do té doby departementu Seine), Yvelines (přejímající č. 78 místo Seine-et-Oise) a dále Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis, Val-de-Marne a Val-d'Oise, které byly zařazeny na konec seznamu a získaly tak čísla 91-95.
V roce 1976 byla Korsika (departement La Corse, č.20) rozdělena na dva departementy, Corse-du-Sud (2A) a Haute-Corse (2B). Zámořským departementům byla přidána čísla 971-974, přičemž číslo 96 bylo vynecháno.
Čísla departementů jsou dnes Francouzi hojně používana i v běžném životě. Nacházejí se kupříkladu na registračních značkách automobilů, na začátku všech poštovních směrovacích čísel či v kódech INSEE (obdoba českých rodných čísel).
Ostatní francouzská území, která nemají statut departementu, mají čísla vytvořená obdobným způsobem. Zámořská společenství (jejichž statut je departementu podobný) Saint-Pierre a Miquelon a Mayotte mají čísla 975 a 976, Wallis a Futuna, Francouzská Polynésie a Nová Kaledonie mají čísla 986, 987 a 988.
Monako, přestože se jedná o nezávislý stát, používá pro poštovní směrovací kódy na svém území jako začáteční číslo 98 přidělené francouzskou poštou. Andorra jako další nezávislý stát ležící na hranicích s Francií je ale odmítla.
Žádné komentáře:
Okomentovat